Zrychlování tisku v dějinách lidstva

Dávno jsou pryč doby, kdy bylo možné jakýkoli text či obrázek vyhotovit pouze ručně. Postupem času a vývojem nových technologií, se lidstvo dostalo od jeskynních maleb, přes první písmo, tesané do kamene či dřeva, až po vynález knihtisku. Od něj vedla ještě poměrně dlouhá cesta k dnešnímu modernímu tisku z digitálních dokumentů či tolik diskutovanému 3D tisku. O tom už ale více v našem následujícím článku.

Počátky tisku

Na samém počátku byl po celá staletí hlavní formou šíření psaného slova rukopis. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o příliš rychlou a pohodlnou formu uchování a šíření informace, potřeba usnadnění byla na místě.

Jako jedny z prvních nástrojů, kterými se dalo písmo či obraz přenášet na daný podklad, můžeme považovat nejrůznější razítka a pečetítka, které se dochovaly především z oblasti tehdejší Mezopotámie, a to v podobě kamenných destiček. Nejrůznější razidla z kamene, dřeva či kovů používali také staří Egypťané a Řekové. Psaní na voskové tabulky pomocí tzv. stylu (pisátko z bronzu) zase využívali Římané.

Vynález knihtisku

Přelomovým okamžikem dějin tisku můžeme dozajista označit vynález knihtisku Johannem Gensfleischem Gutenbergem v roce 1440. Ten způsobil revoluci v technologii šíření psaného slova. Podle odhadů některých odborníku se do roku 1500 vytisklo na 27 000 kusů knih. Technologie tohoto vynálezu byla založena na principu psacího stroje.

Vynález knihtisku lze označit za jeden z průlomových okamžiků dějin.

Vynález psacího stroje

I když se nejedná o tisk jako takový, vynález psacího stroje jistě přispěl velkou mírou k usnadnění šíření psaného slova. Již roku 1714 si anglický inženýr Henry Mill nechal patentovat koncept psacího stroje, ovšem prokazatelně fungující stroj byl sestrojen až roku 1808, italským vynálezcem Pellegrinem Turrim.

Pravdou zůstává, že rychlost psaní z velké míry záleží na šikovnosti a pisatele. Soutěže v rychlosti psaní na klávesnici se pořádají dodnes. Na tomto poli dokázal dosáhnout velkého úspěchu také československý reprezentant v psaní na mechanickém stroji, Jaroslav Zaviačič, který se pyšnil titulem vicemistra světa s více než 18 000 úhozy ve 30 minutách.

 

Psací stroj byl postupně vytlačen dnešními počítači a jejich klávesnicemin.

Současné tiskárny

V roce 1964 byla sestrojena první tiskárna v podobě, jak ji známe dnes. Stroj se jmenoval EP-01, byl určen pro Olympijské hry v Tokiu, a jeho úspěch mezi spotřebiteli dal vzniknout společnosti Epson. Ta patří mezi nejvýznamnější výrobce tiskáren současnosti. Ovšem ani ostatní výrobci nezahálejí a vyvíjejí nové technologie, které uhánějí kupředu mílovými kroky. O dějinách tisku si můžete více přečíst také v našem článku.

Jehličková tiskárna

První jehličková tiskárna byla představena v roce 1970 společností Digital Equipment Corporation a její název byl LA30. V dnešní době se tyto tiskárny používají především pro tisk různých speciálních formulářů a dlouhých textů na tzv. „nekonečný papír“, který můžeme nalézt například u prodejních terminálů, bankomatů či pokladen.

Jehličková tiskárna může nabídnout výhody nízkých provozních nákladů a dlouhé životnosti, ovšem na úkor pomalejšího, méně kvalitního a poměrně hlučného tisku.

Inkoustová tiskárna

První inkoustovou tiskárnu uvedla na trh společnost Hewlett-Packard v roce 1984. Její název byl HP ThinkJet, a s její rychlostí tisku 140 znaků za sekundu, se stala natolik oblíbenou, že se díky jejímu prodeji firmě zvedly tržby o 50 %.

V dnešní době jsou běžně k sehnání inkoustové tiskárny s rychlostí tisku okolo 30 stran za minutu, přičemž nejrychlejší tisk pomocí inkoustu dosahuje okolo 70 stran za minutu.

Laserová tiskárna

V roce 1971 spatřila světlo světa první laserová tiskárna, který byla vyvinuta Gery Starkweatherem ze společnosti XEROX. O třináct let později, v roce 1984, pak společnost HP uvedla na trh první laserovou tiskárnu určenou pro širokou veřejnost. I když tisk pomocí laseru přinesl značné urychlení, s osmi stránkami za minutu se stále nedalo mluvit o rychlosti nijak závratné, oproti dnešním tiskárnám s rychlostí okolo 70 stran za minutu.

Vyhlídky do budoucnosti

Velkou budoucnost před sebou dozajista má například, v současnosti tolik diskutovaný, 3D tisk. Těžko předpokládat, kudy se budou nové technologie tisku ubírat, a zda se třeba konečně dočkáme překonání magické hranice 100 stránek za minutu. Jedno je ale jisté, do budoucna nám má svět tisku ještě mnoho, co nabídnout. Počkejme si tedy.